Jdi na obsah Jdi na menu
Reklama
Založte webové stránky zdarma - eStránky.cz
 


ObrazekObrazek

Ch. Maksym Ewenement x Ayonické Čejan

(2. 2. 1991 - 21. 7. 1994)

FOTOGALERIE

RODOKMEN

SEZNAM VÝSTAV

Alba byla první boxerkou v mém životě, narodila se 2. února 1991 v Praze,  k nám přišla v červenci 1991 jako čtyřměsíční. Začátky byly velice těžké - já jako začátečník a proti mně sebevědomá a samostatná boxerka. V září 1991 jsme se staly členy ZKO Horoměřice a začaly jsme se učit. Dnes vím, že největší "brzdou" při výcviku jsem byla já. Nakonec jsme všechny nástrahy překonaly a v říjnu 1992 složily zkoušku ZM a v srpnu 1993 na letním výcvikovém táboře ZVV 1.

Protože jsem chtěla vyzkoušet i výstavy, načerpala jsem teorii v knihách a v červnu 1992 jsme se vydaly na oblastní výstavu v Rokycanech. Tam jsem zjistila, že všechna teorie je nanic, protože Alba vzala výstavní kruh jako místo, kde je nutné soupeřky "zlikvidovat" a toto přesvědčení jí vydrželo až do konce její výstavní kariéry. Na první výstavě získala výbornou 2. a tak jsme zkoušeli štěstí i na dalších výstavách. Za svou výstavní kariéru získala tituly: Český šampion, Národní vítěz, CACIB, 2x r.CACIB, 7x vítěz třídy, 6x CAC a 2x r.CAC.

A když už jsem měla doma hezkou a šikovnou boxerku, proč se také nepokusit o chov? A tak mi byla v roce 1993 zaregistrována chovatelská stanice Amon a 20. ledna 1994 se Albě narodila štěňata. Otcem byl šampion Percival Samiel a psi Adam, Andy, Ax a fenka Alba se měli čile k světu a všichni našli domov u hodných páníčků. Bohužel nadějný Ax zemřel jako tříměsíční, když se udusil peckou, kterou vdechl. Výstavu si tedy vyzkoušela jenom Alba, která ve třídě mladých na Krajské výstavě v Praze získala výbornou 1., ale uchovněna nebyla.

Největší kamarádky naší Alby byly německá ovčačka Bessinka a zlatá boxerka Julča. Jejich vzájemné hry byly jen pro silné povahy, vždyť vrčení a vyceněné zuby byly zcela běžné. Také se nám stalo, že nám vynadal pán, abychom ty feny nenechaly se prát.

A aby Albě nebylo samotné doma smutno, nečekaně se v lednu 1993 doma objevila malá Dášeňka (kříženec) a už u nás zůstala. Na jejich první setkání nikdy nezapomenu. Když Alba vešla do pokoje, Dášeňka, které byly dva měsíce a vešla se do čepice, rychle zaběhla pod stoličku a zavrčela. Velice rychle si ale zvykla a ráda využívala toho, že má vedle sebe velkého ochránce.

Bohužel, neštěstí nechodí po horách, ale po lidech a psech. 21. července 1994 prohrála Albínka svůj souboj s osobním autem.